Praha si naposledy poslechla hity jako Paranoid, Iron Man, War Pigs nebo N.I.B. Průkopnická kapela, která je často označovaná za matku metalu, přestože více tíhne k rocku, se loučila se svými českými fanoušky. Bohužel u těchto rockových veteránů už půjde o poslední slovo. Po ukončení kariéry nepřijde za pár let comeback, což je oblíbený marketingový tah v naší české kotlině. Tony Iommi sice vyhrál boj nad rakovinou, ale velmi ho vysílil a jeho dva kolegové už se také necítí na dvacet.

Černé ubrousky

Sabbati si na nic nemusí hrát, takže jejich show nebyla nijak okázalá na efekty. Vždyť i Ozzyho požadavky před koncertem byly velmi skromné. Stačilo mu pečené kuře, ovšem poručil si černé ubrousky, což je vtipná kuriozita.

Posluchači dostali dávku kvalitní tvrdé muziky a jistě byli spokojení stejně jako při poslední návštěvě v Praze.

Novinkou od minula byla širokoúhlá projekce za pódiem, kde kromě hudebníků, jejichž tváře změnily sem tam i nějaké filtry, a pár tematických projekcí, běžely hodně detailní záběry nástrojů a prstů. Například u Tonyho Iommiho šlo o velmi zajímavý pohled, vzhledem k tomu, že mu na dvou prstech chybí kvůli úrazu poslední články.

Právě toto kytaristovo „znevýhodnění" je prý odpovědné za styl jeho hry a typický sound Black Sabbath.

Mladý bubeník

Kamera také hodně zabírala mladého bubeníka Tommyho Clufetose, který tři bardy doprovázel už na minulém loňském vystoupení a samozřejmě neskutečně válel i tentokrát.

Jeho exhibice vyvrcholila drumm sólem, kterému přítomní nadšeně aplaudovali.
Na Ozzym bylo vidět, že si dává záležet na každém tónu a slovu, které ze sebe vydá. Asi si uvědomoval, že už případné chyby před českým publikem nikdy neopraví. Hlas mu sloužil dobře.

V mnoha písních hudebníci improvizovali, ať vprostřed či na konci.

Stejně jako v roce 2013 zazněly skladby z počátku 70. let, protože právě tyto kusy jsou mimořádné a zásadní. Nejmladším kusem ze setlistu byl hit Dirty Women z roku 1976, z desky Technical Extasy.

Čtveřice z Birminghamu zasáhla do vývoje rocku i dalších žánrů mnohem víc, než se zdá. Stali se inovátory a vzory pro celé generace hudebníků. Ale je lepší skončit na vrchol než těžce pod ním. Přesto celá 02 arena 30. června 2016 při posledních tónech nejslavnější skladby Paranoid upadla do nostalgie a lítosti, že tuto živoucí legendu vidí naposledy.