Poslední dubnový den se již po sedmnácté otevřelo svým návštěvníkům Muzeum Jizerských hor. Instituce sídlící ve vlastním objektu v osadě Jizerka zahájila svou novou sezónu vernisáží výstavy souboru fotografií na téma Jizerky objektivem Vráti Lelka. Současně také proběhl křest v pořadí již 3. alba skupiny Zlatý holky s názvem „Když mraky táhnou“.

Počátky Jizerskohorského muzea se datují do porevolučního období. Historie samotného objektu, v němž sídlí, je ovšem mnohem starší. Budova byla postavena v roce 1889 v době největšího rozmachu osady Jizerka a sloužila jako škola pro děti místních obyvatel, kterých zde žilo více než 400 – převážně sklářů, dřevařů, řemeslníků a obchodníků. S ukončením provozu skláren ve 20. letech minulého století počet dětí ve škole poklesl, ale přesto škola sloužila na Jizerce svému poslání nepřetržitě do roku 1962. V 50. letech 20. století zde také sídlil úřad místního národního výboru. Následující léta sloužila budova jako prodejna základních potravin, a poté byla přestavěna na rekreační zařízení Bytového podniku v Desné v Jizerských horách, kde zde také našla útočiště Horská služba a Státní ochrana přírody.

Historie života v Jizerských horách

V roce 1989 zakoupil objekt okresní výbor Českého svazu ochrany přírody v Jablonci nad Nisou a předal jej do užívání Základní organizaci ČSOP v obci Jizerka. V říjnu 1994 zde bylo otevřeno informační středisko obohacené o expozici pod názvem „Stará tvář Jizerských hor“, která pojednávala o historii osídlení a způsobu života v dřívějších dobách. Tato expozice vznikla podle scénáře přírodopisce Miloslava Nevrlého a za pomoci Severočeského muzea v Liberci a Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

V současné době nabízí Muzeum Jizerských hor čtyři základní expoziční celky, do nichž bylo rozčleněno po roce 2003. V sekci Jizerské hory za starých časů, se můžete například seznámit s historií osídlení a lidovým stavitelstvím, s pomníčky a legendami s nimi spjatými, s léčivými prameny a dalšími zajímavostmi.

Zhlédnout lze při této příležitosti pochopitelně řadu exponátů a řadu předmětů, které tehdejší obyvatelé používali k obživě a životu v horách jako například svážečské saně nebo lavice na výrobu šindelů. V dalších expozicích zabývajících se historií sklářství pozná návštěvník i dějiny sklářské výroby, její tradici, ale i současnost. V muzeu vás rovněž provedou živou i neživou přírodou Jizerských hor a odhalí přírodní zajímavosti okolí.

„Každoročně naše muzeum zhlédne dva až tři tisíce návštěvníků,“ říká předseda Základní organizace ČSOP na Jizerce Pavel Byron. V rozhovoru současně odkrývá, co letos na návštěvníky muzea čeká, ale také co je jeho posláním.

V čem dnes tedy vidíte největší přínos Muzea Jizerských hor?
Seznamuje návštěvníky Jizerských hor s historií hor, způsobem života v dřívějších dobách, ochranou přírody, pomníčky a jejich historií, mineralogií, faunou, florou a historií sklářství. Pokud návštěvník opravdu projeví hlubší zájem a nechce si jen prohlížet obrázky či vystavené předměty, pak od nás skutečně odchází s uceleným pohledem na Jizerské hory. Našim úkolem a přáním je rozdávat lidem radost a ukazovat krásy Jizerských hor.

Jakou formou se u vás mohou návštěvníci seznamovat s přírodou Jizerek? Jsou odkázáni pouze na vypovídací hodnotu jednotlivých exponátů nebo je součástí prohlídky odborný výklad? Na co v této oblasti kladete největší důraz - ochranu přírody nebo edukativně-relaxační charakter?
Součástí prohlídky je odborný výklad, který však nikomu nevnucujeme a provádíme ho pouze, má-li návštěvník zájem o podrobnosti, které nenajde v jednotlivých expozicích. Neklademe na nic důraz a vycházíme návštěvníkovi vstříc v tom, co hledá nebo jej těší.

Může se vaše muzeum pochlubit nějakou opravdu originální expozicí či samostatným exponátem, který nabízíte ke zhlédnutí jako jediní u nás? Pokud ano, čím jsou ojedinělé?
Nevím, jak jsou na tom ostatní muzea s historií válečných opevnění z druhé světové války, ale máme tuto oblast, dá se říci, dobře zpracovanou jak formou psanou, tak i modely jednotlivých typů opevnění. Kdysi jsem před pár lety četl v časopise Krkonoše povzdech jednoho pisatele na toto téma, kde se vyjádřil v tom směru, že této části naší historie je velmi málo exponátů v muzeích.

Na letošní rok plánujete 3 velké akce - Muzejní noc na Jizerce, 7. Anenskou sklářskou slavnost a Pozorování hvězd? Už víte, jak budou probíhat a jací hosté přislíbili předběžně účast?
Muzejní noc je akce pořádaná pro širokou veřejnost, tedy nejen pro dospělé, coby noční prohlídka muzea, ale její součástí je i doprovodná akce pro děti, jež obnáší lampionový průvod po Jizerce v doprovodu pohádkových bytostí.

Anenskou sklářskou slavnost pak spolupořádáme s hotelem Panský dům a Obecním úřadem Kořenov. Na prostoru na louce před muzeem a ve sportovní hale v bývalé sklárně se prezentují lidová řemesla a prodej jejich výrobků, jako jsou kovářské práce, výroba skleněných figurek, dřevěné hračky, proutěné zboží a především různé sklářské výrobky.

To vše bude doprovázeno kulturním a sportovním programem, v jejichž rámci vystoupí třeba Folklorní soubor Šafrán nebo dětské maňáskové divadlo, a uskuteční se štafetový běh na lyžích, dřevařské soutěže, nebo soutěž v rýžování rubínů.

Den pak vrcholí filmovým představením s tématikou Jizerských hor a večerní taneční zábavou v restauraci Pyramida.

Pozvete na Pozorování hvězd nějaké známé české astronomy?
Takzvaná Hvězdičková noc, kterou zmiňujete bude probíhat ve spolupráci s hvězdáři z Jablonce nad Nisou a z Liberce. Večer navíc na muzeu začíná přednáškou o Měsíci a po setmění se bude pozorovat obloha. Máme sice rozjednanou účast některých známých astronomických osobností, ale je brzo o tom hovořit jako o hotové věci. Rádi se necháme překvapit.

Z jakých vrstev obyvatel se návštěvníci muzea rekrutují a došlo v tomto ohledu za poslední roky k nějaké jejich věkové, generační či zájmové obměně?
Jedná se o širokou vrstvu všech návštěvníků Jizerských hor, ať pěších či na kolech nebo těch, co přijeli automobily. V posledních letech jsme zaznamenali velký nárůst návštěvníků z Polska díky přechodu do Orle, a naopak ubylo návštěvníků z Německa. Velký zájem je také o výhodné rodinné vstupné. Přestože máme otevřeno jenom o víkendech, poskytujeme též možnost prohlídek objednaných skupin i o všedních dnech – jedná se převážně o zájezdy seniorů a školní výpravy.

MUZEUM JIZERSKÝCH HOR
OTVÍRACÍ DOBA


Květen – říjen 2011:
sobota a neděle: 9 – 16 hodin.

Prázdninový provoz bude případně ještě upřesněn prostřednictvím informační služby muzea či zpráv v regionálním tisku.

Uvažovali jste s ohledem na blížící se období prázdnin rozšířit návštěvní dobu i na všední dny, což by se možná jevilo praktické?
S touto alternativou počítáme a pracujeme na ni. Nevíme, jestli se nám podaří celoprázdninový provoz, ale částečný určitě bude. Návštěvník se vše dozví z tisku, který vychází v libereckém kraji, i přímo na informačních cedulích, které jsou rozestavěny po celé Jizerce.

Jak vlastně funguje muzeum po ekonomické stránce? Dokáže si na sebe případně vydělat? Je náročné udržovat jeho provoz respektive co vám působí největší problémy?
Jsme nezisková organizace a jako taková máme vyrovnaný rozpočet, takže vše, co vyděláme, vkládáme do údržby budovy muzea a rozšiřování fundusu muzea. Zúčastňujeme se také různých výběrových řízení a grantů, která jsou vypisována Libereckým krajem a Ústřední výkonnou radou Českého svazu ochránců přírody. V dnešní ekonomické situaci, která panuje v naší společnosti je velmi těžké vyjít s omezenými finančními prostředky, ale zatím se nám to daří a děláme vše pro to, aby návštěvník nepoznal, že bychom měli finanční problémy.

Jaký charakter má fotografická výstava Vráti Lelka. Zaměřuje se v rámci tématiky Jizerských hor na nějaký konkrétní umělecký nebo krajinný či sociologický prvek?
Výstava Vráti Lelka zabírá poměrně velké spektrum, najdete na výstavě fotografie mnoha zajímavých pohledů na Jizerské hory jako takové. Od krajinných pohledů, přes faunu a floru, až po architekturu a sport.

Podle jakého klíče, pokud takový existuje, pravidelně obměňujete výstavu v galerii Montana?
Nemáme k tomu žádný klíč. Oslovujeme různé fotografy, zabývající se tématikou Jizerských hor, a po dohodě s nimi pořádáme vždy první sobotu v květnu vernisáž. Výstava je pak k zhlédnutí po celou sezonu až do října.

Poskytujete návštěvníkům rovněž turistické informace o Jizerských horách případně uvažujete dokonce zřídit u vás nějakou obdobu informačního centra tak, jak třeba funguje v Horním Hanychově v Liberci?
Samozřejmě, je to jedna z našich hlavních činností – každému rádi poradíme, co je v našich horách k vidění a jak se tam dostane. Do budoucna nepočítáme z rozšířením dalších služeb. Myslím si, že námi poskytované informace a služby jsou pro potřeby návštěvníků Jizerky dostatečné.