VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Michal Škoda: Liberec býval krásný. Dnes...

Liberec – Umělec a kurátor Galerie současného umění v Českých Budějovicích Michal Škoda vystavuje v Liberci.

3.5.2010 3
SDÍLEJ:

Michal ŠkodaFoto: Deník/ Roman Dobeš

Jeho prostorovou instalaci je možné navštívit v liberecké galerii Die Aktualität des Schönen… v obchodním centru Plaza do 7. května. Michal Škoda se zabývá především prostorem. Proto jsme společně, kromě jiného, hovořili o prostoru.

Mohl byste mi popsat Vaši cestu k výtvarnému umění?
Mám za sebou střední keramickou školu. Za Bolševika jsem na vysokou školu nešel a nemyslím si, že bych tím byl nějak limitován. Prošel jsem chvilku nějaká civilní zaměstnání a myslím, od roku 1991 jsem na volné noze. Vedle své tvorby funguji od roku 1998 jako kurátor v Domě umění České Budějovice.

Jak se v současné době máte, čemu se aktuálně věnujete, na čem pracujete?
Daří se mi normálně v rámci možností. Dělám stále na tom, co mne zajímá. V poslední době nedělám tolik obrazů, objektů, ale především pracuji na autorských knihách, kolážích, které s tím souvisejí, a zároveň se věnuji projektům přímo pro dané prostory především v podobě nástěnných maleb. Vedle toho běží i má kurátorská činnost.

Jste kurátorem budějovické galerie. O jakou galerii se jedná, jaký je její program a zaměření?
Jedná se o Galerii současného umění, která je, dá se říci, vyprofilovaná. Jsme zaměřeni na minimalistické a konceptuální tendence, non-objectiv art, architekturu, fotografii a přesahy všech těchto zaměření, což tedy poskytuje poměrně širokou škálu výstav. Samozřejmě, že hlavním kritériem je kvalita a daří se nám naplňovat i další, v počátku stanovený cíl, a to představovat vedle domácích autorů i přední zahraniční umělce. Ročně nabízíme většinou deset výstav, letos osm, a velice nás těší, že se dnes o Domě umění hovoří jako o jedné z nejlepších adres v republice. Je ovšem pravdou, že jsme galerie, která zde přestavila za posledních deset let jednoznačně největší počet povětšinou předních zahraničních umělců, kteří v Čechách nikdy předtím nevystavovali,. To, že se to daří právě v Budějovicích, si pořád myslím, je malý zázrak.

Kde v současné době kromě Liberce vystavujete nebo nějakou novou výstavu, instalaci připravujete?
V současné době vystavuji ještě na jedné kolektivní výstavě ve Švýcarsku a mám samostatnou výstavu v Amsterdamu. Rozděláno několik projektů, rýsuje se něco opět v Japonsku a na příští rok chystám výstavu do Londýna.

Vaše vlastní práce se věnuje tématu prostoru. V prostoru se nacházíme my sami a vše, co nás obklopuje. Je to pro Vás jistě velmi široké téma, na které lze nahlížet zcela konkrétně, ale i naprosto abstraktně. Mohl byste okomentovat, co pro Vás toto téma znamená? Čím je pro Vás prostor?
Tato otázka je dosti složitá, respektive by si zasloužila více času. Shrnu–li to, tak moje práce se týká především vztahu k prostoru. Ten je pro mne fenoménem a nekonečným teritoriem témat. Nelze hovořit pouze o fyzickém vnímání prostoru. Prostor, architekturu vnímáme všemi smysly. Lze ji chápat jako vizuální skladbu, stejně jako sekvenci lidských setkání a situací, či semeniště nespočtu problematik aktivujících naše vnímání. Architektura, výtvarné umění, hudba, film, text, poezie i design – to vše se nějak prolíná, můžeme to číst, naslouchat, vidět. Otázkou je hranice či mezera “mezi“, analýza jednotlivostí, vztahů. O tom všem možno uvažovat v rovinách kulturních, uměleckých, estetických i sociálních. Jsou to pro mne všechno otázky, které souvisí s prostorem, které mne zajímají.

Vaše práce, včetně instalace v Liberci, je hodně minimalistická. Osobně to vnímám jako pouhý náznak toho, co ve skutečnosti prostor je a čím ho lidé běžně zaplňují… Je pro Vás použití tohoto minima formálních prostředků reakcí právě na prostor, který nás běžně obklopuje?
Určitě, nechci se nějak zařazovat. Minimalismus je mi velice blízký, ale domnívám se, že má–li se to nějak nazvat, tak můj přístup celkově je spíše konceptuální. Co se týče nějaké charakteristiky, tak mne zajímá struktura, vrstvení, artikulace, ale především “prázdno“. Jsme zahlcováni vším možným, stavby, věci, informace, vše se množí. Zajímá mě mezera, hledání prázdna, stejně jako záměrné vyprazdňování. Prostor “mezi“ je pro mne velice důležitý, nabízí vztahy, jak mezi stavbami, předměty, momenty, tak i mezi nimi samými a vlastním prostorem.

Postmoderna a neopostmodernismus přinesly do světa umění velký zmatek a běžný divák často nenajde sílu ani chuť se do práce umělců více ponořit, dohledat si další nezbytná fakta… Nedávno jsem slyšel jednu zajímavou myšlenku, že je velmi nebezpečné dělat z umělců polobohy a tvrdit, že umění je všechno… Jaký je Váš názor? Jaká je, podle Vás, role umělce v současném světě?
Domnívám se, že role umělce důležitá nejen je, ale i byla a bude. Rozhodně bych však, a to nejen z umělců, ale z nikoho, nedělal polobohy. Jsme všichni jenom lidi.

V Českých Budějovicích se má uskutečnit realizace světoznámého českého architekta Jana Kaplického. Máte bližší informace o tom, v jaké fázi se tento projekt nachází, co si o něm myslíte?
V Domě umění jsme v rámci tohoto projektu připravili v loňském roce výstavu s velkým ohlasem, která ukázala zájem lidí o tuto stavbu. Já si pana Kaplického nesmírně vážim a několik lidí, kteří vědí, co dělám, s jakým tvaroslovím pracuji, jsem překvapil, že se mi jeho stavby líbí, teď myslím knihovnu v Praze a koncertní centrum pro Budějovice. Já jsem však přesvědčen, že jde jen o jedno, buď je barák, projekt dobrý nebo špatný a je jedno, zda je hranatý, či onaký… a to, že oba tyto projekty jsou výborné , o tom nepochybuji. Pokud se to v Budějovicích podaří opravdu postavit, v což věřím, tak to bude skvělé, a to z mnoha důvodů. Z posledních informací co mám, to stojí nyní na papírech, povolení a penězích. Nemohu se však ubránit jedné poznámce, a ta se týká toho, zda se bude taková stavba v Budějovicích schopna uživit…

Jak vnímáte kulturní klima Česká republika vs. svět, České Budějovice vs. Liberec?
Problematicky, a to hodně. Nyní jsme se bavili o panu Kaplickém. Jedna velká mezinárodní ostuda. Co předvedli Klaus, Bém a další, to bylo silné kafe. Vezměte si, co se tady děje s galeriemi a na kulturním poli vůbec. Pominuli to, co se v České republice děje vůbec. Vše se odvíjí od politiky. Jakou kulturu mají politici, jakou kulturu má například předvolební kampaň… Tak bychom mohli pokračovat. Nejde jen o politiku nejvyšší, ale i komunální. Když vím, co se děje v Budějovicích a slyším, ba i vidím, co se děje v Liberci, tak je to hodně smutný a všude stejný. Žijeme ve zkorumpovaném státě, a to má samo sebou svůj dopad. Dotknu se jen toho, o čem se zde bavíme, a to je architektura. Liberec býval a na některých místech stále je krásné město. Je zde Hubáčkův architektonický skvost, má tady tradici SIAL, je tu několik bezvadných domů z dřívejška, Fakulta architektury, a přitom se tady v poslední době staví šílenosti a některá místa se nedají nazvat jinak než prasárny. Město a jeho půvab je jizveno a ničeno a jsem přesvědčen, že jen z toho důvodu, že na určitých místech sedí a rozhodujou lidé, kteří to dopustí, či páchají. To, co řeknu, může znít v dnešní době už jako fráze, ale jsou to lidé, kteří si Liberečáci zvolili, a pokud budem volit nekompetentní lidi a grázly, tak se to nezmění nikde, a to je bohužel ne fráze, ale realita.

Autor: Roman Dobeš

3.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První utkání čtvrtfinále play-off volejbalové extraligy mezi týmy VK Dukla Liberec – Volejbal Brno.

Liberec udolal Brno a zajistil si postup

Ilustrační foto.

Policie chytila podvodníky s auty

Jak zabránit povodním? Pomoci by mohla nová studie

Liberecký kraj – Studie území se tentokrát zaměří na protipovodňová opatření pro povodí Lužické Nisy.

Opilá řidička se chtěla pravděpodobně zabít

Žandov – Na Českolipsku havarovala silně opilá žena. Tvrdila, že chce skončit se životem.

Tahali vodáky z Kamenice, také vrtulníkem

Liberecký kraj /GALERIE/ - Kritické místo na řece. Když je voda, jsou tu peřeje. Ty někteří vodáci nezvládnou. V místě jsou i křížky se svíčkami. Na památku.

Henychová odstoupila z drsného závodu

Česká musherka Jana Henychová odstoupila z norského závodu psích spřežení na tisíc kilometrů. Počasí při letošním ročníku Finnmarksløpetu jezdcům na saních nepřeje a ohrožuje zdraví psů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies