Lence určitě také pomohla spolupráce s Beatou Hlavenkovou (jazzová pianistka a skladatelka) a Martinem Kyšperským (kapela Květy). Po léta patří Dusilová k stálicím na domácí hudební scéně. Spoustu lidí potěšila, ale i naštvala jasným prohlášením směrem k prezidentu Zemanovi. Společenské pnutí jí není rozhodně lhostejné. Současná hudební tvář Lenky Dusilové se už několik let vytváří v okruhu seskupení Baromantika, se kterou nahrála tři zajímavé a oceňované desky. Určitě stojí za to podívat se blíž na Lenčino putování současnou hudbou, která je i v jejím podání proměnlivá a překvapivá.

SÓLO LENKA

Tentokrát uvidíme Lenku Dusilovou sólo s kytarou. Intimnější, komornější projev však nebude ochuzen o různé hudební efekty a překvapení. Výborná zpěvačka a muzikantka v posledních letech hudebně povyrostla do sebevědomé divy, která nasála z nepřeberné hudební fúze současnosti hodně inspirace. V rámci českého mainstreamu, ke kterému Dusilová stále patří, jsou hudební výlety – i ty sólové s kytarou – příjemným oživením.

VÝJIMEČNÝ HLAS

To nejcennější, čím Dusilová disponuje – hlas, využívá ve všech možných stylových odstínech. Charakteristické je pro ni také to, že i přes stylovou různorodost vyznívá její projev kompaktně. Máme prostě co dělat s vyzrálou muzikantskou osobností, která má za sebou i slepé uličky a mnohaletá tápání, jejichž počátek sahá až k rané rockové kapele Sluníčko.

V rozhovoru nás nechala malinko nahlédnout do své hudební kuchyně a vyjádřila se i ke svému muzikantskému směřování.

Jestli se nemýlím, poprvé jste hrála sólově v Londýně. Co pro vás sólo hraní znamená? Tak to úplně není, začala jsem koketovat se sólovým hraním tak šest let zpátky. Od písničkového světa se pomalu přesouvám k vlastnímu hudebnímu jazyku, který zkouším a hledám. Sólové hraní je pro mě rovnocenná paralela ke spolupráci s kapelou Baromantika.

Vyhovuje vám klubové prostředí, nebo spíš festivalový nátřesk a haly?
Mám ráda obojí. Pro sólové hraní potřebuji více konzervativní a komorní prostor, jelikož lidé potom lépe naslouchají. Co se Baromantiky týče, tak ta se hodí na větší pódia a do větších prostor. Proto mě baví kluby i festivaly. Obojí má svoje a je dobré střídat tahle prostředí.
Vaše „fúze“ různých hudebních příchutí na posledních deskách působí velmi přirozeně a na české populární hudební scéně je světlou výjimkou. Zajímalo by mě, co je u vás dřív – text, nebo hudba? Na tom, jak mám po letech vybudovaný repertoár, mají velkou zásluhu lidé, se kterými tvořím. Každý z nás má svůj specifický způsob, jak skládá. Já sama obvykle začínám od hudebních motivů a postupně stavím tvar a snažím se naplnit prvotní myšlenku nápadu. Ve výjimečných případech zhudebňuji texty, ale necítím se v tom být příliš silná.

Skládáte raději sama s kytarou, nebo s muzikanty společně třeba jamujete?
Pokaždé si sama připravuji hudební nápady a chystám témata, pak přichází společná práce na písních, aranžích a nahrávání, což všechno zabere hodně času. Je to napínavý a někdy dlouhý proces.

Jak se vám spolupracuje s Martinem Kyšperským? Plánujete spolupráci i s dalšími textaři?
Martin Kyšperský je hodně empatický k tématům, která v písních řeším. Spolupracuji s ním teď nejraději, protože vnímá a rozumí hudbě, kterou dělám. Ohledně Baromantiky – tam je každý nějakým způsobem zaměřený na text a má zkušenosti, jak správně zacházet s textem, zároveň má přehled, jak se dnes pracuje s texty v hudbě.

Prozradíte, jestli budete připravovat další nahrávku? A do jakých hudebních vod vás to případně zavede dál?
Na to jsem sama zvědavá. S kapelou jsme začali pracovat na třetím společném albu. Necháváme se překvapit, kam nás ta naše společná práce a tvorba zavede. Desku plánujeme vydat na začátku roku 2018.

Nakonec bych se rád zeptal, jakou máte ráda hudbu vy, co vás nejvíce oslovuje? Je to napříč žánry, nebo záleží třeba na období a náladě?
Určitě je to obdobím a náladou. V současnosti mě hodně zajímá produkce norské hudebnice Jenny Hval.

Lenka Dusilová, Karlovy Vary, 1975, Zpěvačka a hudebnice

Hudební kariéra v číslech:

1988 členka legendárního souboru Bambini di Praga

199195 frontmanka pražské rockové skupiny Sluníčko, stejnojmenné album

1994 nominace na „Objev roku" Akademií populární hudby

1994-1997 spolupráce se skupinou Lucie. S Davidem Kollerem zakládá skupinu Pusa

2000 poprvé vyhrává cenu Anděl v kategorii „Nejlepší zpěvačka"

2006 Album Mezi světy získalo zlatou desku

2008 Eternal Seekers, opět zpěvačka roku

2011-2014 Baromantika