VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Burian: Je důležité, nepropadat čecháčkovství

Liberec – Turné Jana Buriana, Křehkých mužů a jejich hosta Lenky Dusilové při příležitosti vydání nového alba 12 druhů samoty, se dnes přesouvá do Liberce.

5.5.2010
SDÍLEJ:

Jan BurianFoto: Archiv Klub Dlažka

Koncert Jana Buriana se rozezní v Experimentálním studiu od 19.30 hodin. Nejen posluchačům písní Jana Buriana přinášíme rozhovor s tímto autorem.

Váš web je veden v osmi řečech světa, včetně češtiny. Jste polyglot? Nebo chcete jen komunikovat?
Jsem člověk, který se nedostatečně učil řadě různých jazyků a jsem dnes rád, že jakžtakž ovládám češtinu. Ale komunikuji, to ano, to je pro mě moc důležité. Jinak by tu člověk duchovně shnil mezi Hradem a Strakovou akademií.

Proč je důležitý kontakt s cizinou?
Kontakt s cizinou je pro nás důležitý proto, abychom nepropadli čecháčkovství. O tom by se dalo mluvit dlouhé hodiny. Vědomí, že na mnoha místech této planety jsou lidé, kteří s vámi uznávají podobné životní hodnoty, má pro mě velký význam. Rozšiřuje to obzory a zmírňuje migrény způsobené malostí a hloupostí kolem, která se někdy může zdát drtivá a vítězná …

Nadšeně jste v poslední době mluvil o Portugalsku. Co vás na něm láká?
Co mám na té zemi rád, se nedá říct dvěma větami, aby to neznělo jako hloupá reklama. Prostě mě zajímá pro svoji kulturu, historii, povahu lidí, jídlo, vůně a barvy … Pro podobnosti i odlišnosti, které tam nacházím, když srovnávám s naší zemí.

Máte nějaký portugalský rituál?
Rituál? Kávu „galao“ například. Dřív jsem měl dortíčky „pastel de nata“, ty jsou úžasné, jenže už jsem si všechny ty svoje snědl, tak už je jen doporučuji každému, kdo tam se mnou jede …

Na albu Drtivé jistoty zpíváte básně nejmilovanějšího dánského básníka Benny Andersona, překládal je František Fröhlich na objednávku? A našel jste spřízněné duše v obou?
Našel jsem je oba v Andersenově sbírce Má velká doba byla malá, která u nás kdysi vyšla. A máte pravdu, že stejně blízký jako Benny Andersen je mi i pan Fröhlich, který ty dánské básně dokázal tak nádherně přeložit. Oba jsou mistři svých řemesel a přitom se tváří, jako kdyby byli jedni z nás. Já myslím, že jestli jsou jedni z nás, tak jsou ale stvořeni z toho úplně nejlepšího, co v nás dřímá.

Pořad Burianův den žen v TV už skončil. Lze říci, že (jste) byl „uťat“?
To není otázka pro mě, já tomu, co se děje v televizi, nerozumím a nemám čas, ani chuť se o to pokoušet. Jestli budou mít zájem o pokračování nějaké spolupráce, budu rád, ale už jsem se za léta kontaktu s touto institucí naučil, že když o něco usilujete, tak to většinou nevyjde. Když je vám to naopak jedno, je cesta mnohem snazší.

Překvapila mě rozdílnost přístupů tvůrců k jednotlivým ženám. Na některé jste byli ve Dni žen až tvrdí (Olga Šípková), na Evu a Vaška naopak až něžní. Díl s nimi byl málo konfliktní proto, že si vás nepustili k tělu a jsou „splachovací“, či by „tvrdší“ přístup k nim ohrozil natáčení?
Přístup k protagonistům našeho pořadu byl většinou dán jejich charaktery. Někomu můžete položit otázku přímo a čekat, co to s ním udělá a jestli vám odpoví, jiného člověka naopak necháte, aby se začal předvádět a on se dostane do ráže a poví na sebe to, co by nikdy jindy neřekl. Také ovšem záleží na tom, jestli se jako divák umíte dívat. Je to nepopulární říkat, ale spousta lidí se zřejmě díky chabé úrovni pořadů prostě odnaučila při sledování dokumentů přemýšlet, a tak potřebuje mít všechno naservírované rovnou.
My jsme se tomuto trendu nechtěli přizpůsobovat, a tak byl Burianův den žen pořadem pro chytré diváky. Ti druzí pak psali šílené emaily, že mám umřít a svět bude krásnější. Byla to dobrá zkušenost.

Vyšla vám letos kniha Přízrak v nákupním středisku. Obsahuje fejetony, které jste psal pro Deník. Jaká to byla zkušenost? Velký poklus, nadšení, moc pravidelných povinností …
Fejetony, které jsem psal každý týden do Deníku, to byla krásná práce. Od začátku jsem na nich pracoval jako na knížce, a ta nutnost napsat každý týden další kapitolku mě udržovala v jakémsi bdělém tvůrčím stavu po celé dva roky.

Jak tuto knihu vnímáte? Jak moc mezi vašimi ostatními ční?
Nevím, jestli nějak ční, ale pro mě je to zatím moje nejlepší kniha, protože tam je nejvíce z mého nitra. Ale koneckonců, do toho nikomu nic nemusí být, důležité je, aby to oslovilo i to vaše nitro, když už se s tím člověk vydává. Tomu by se pak dalo říkat souzvuk duší a byla by to ta nejchutnější třešinka na spisovatelském dortíku, jakou si umím představit.

Autor: Martin Dušek

5.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chrastavské béčko semlelo v okresním přeboru Český Dub desítkou a při plichtě Vesce se mu přiblížilo na dostřel. Vesec v ostře sledovaném a vyhroceném souboji neporazil Nové Město. Béčko Stráže skolilo Bulovku sedmi trefami v jejím prostředí, podobně jako
5

Okresní přebor: Chrastava načepovala nebohému Českému Dubu desítečku

Tatrováckou techniku využívalo několik hodně rychlých aut.
AUTOMIX.CZ
68

OBRAZEM: Tyhle české sporťáky uměly i přes 300 km/h. A měly motory z tatrovek

Šimek opouští Liberec: Chci zkusit štěstí v Americe

Liberec – Po loňském titulu všechny nabídky odmítl a zůstal věrný Liberci. Letos už vábení ze zámoří neodolal.

Sestry z Ukrajiny zamíří na stáže do krajských nemocnic

Liberecký kraj - Cílem právě podepsané mezistátní dohody mezi Libereckým krajem a Vinnyckou oblastí na Ukrajině je získat do krajských zařízení kvalifikované zdravotní sestry.

Žádosti na kotlíkové dotace bude kraj vybírat jen do dubna

Liberecký kraj - K 30. dubnu ukončí kraj příjem žádostí na kotlíkové dotace. Na koho se nedostane nyní, bude mít šanci ještě na podzim.

OBRAZEM: Vojska se střetla ve Vesci

Liberec - Letos proběhl ve sportovním areálu ve Vesci 260. ročník rekonstrukce Bitvy u Liberce z roku 1757. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies