Prvorepubliková kancelář nebo služební byt císařského komořího. Za pár let možná další ukázky ze života na zámku, které Státní zámek Zákupy plánuje zařadit do svých prohlídkových tras. Prostory v prvním patře, jež se v rámci Dnů památek dočasně otevřely veřejnosti, zatím slouží jako depozitář.

EXPONÁTY ČEKAJÍ

Na zásah restaurátorů a následné zařazení do expozice zde čekají stovky historických kusů nábytku a uměleckých děl, často velmi poničených nešetrným zacházením v divočejších dobách.

„Když se v padesátých letech některé zámky rušily, bylo běžnou praxí, že se vybrané historické předměty naházely na otevřený nákladní vůz a převezly do skladiště některého ze zpřístupněných hradů nebo zámků,“ říká během prohlídky depozitářů průvodce Štěpán Kurka. Ani samotné místnosti nepůsobí příliš reprezentativně.

Zašlé, mnohdy oloupané omítky na několika místech protínají průzkumné sondy. Centimetrové pruhy od podlahy ke stropu slouží k přesnějšímu zjištění původní podoby místností. Podle Kurky by za několik let mohly být prostory trvale zpřístupněny.

UNIKÁTY NECHYBÍ

Největší plochu depozitáře zabírají nejrůznější židle, pohovky a další sedací nábytek. Najdou se zde i opravdové unikáty (viz samostatný infobox). Místnost plnou rozcupovaných pohovek střídá jiná, kde leží na podlaze pozůstatky benátských zrcadel. „Bylo jich tu mnohem víc. Zvláště v posledních letech se nám často daří nejrůznější předměty restaurovat a umístit ideálně na jejich původní místo,“ podotýká průvodce.

PROHLÍDKY VZBUDILY VELKÝ ZÁJEM

„Na tyto zvláštní prohlídky se od čtvrtka do pondělí přišlo podívat přesně 349 návštěvníků,“ říká kastelán zákupského zámku Petr Weiss. Jak doplňuje, při čtyřicetikorunové ceně vstupenky vydělaly prohlídky třináct tisíc korun. Během Velikonoc navštívilo zámek dohromady 1282 návštěvníků. „Jednoznačně to byly nejúspěšnější mimořádné prohlídky, lidé nás vzali doslova útokem,“ pochvaluje si Petr Weiss sváteční návštěvnost. „Je to srovnatelné s letními prázdninami,“ dodává kastelán státního zámku.

Rozkládací křeslo „Jeden z nejzajímavějších exponátů je toto rokokové rozkládací křeslo z poloviny devatenáctého století. Bylo vyrobeno pro potřeby našeho zámku. Zákupy tehdy navštěvoval císař Ferdinand Dobrotivý. Ten byl od mládí hodně nemocný, trpěl epilepsií a vodnatostí, i přes tyto neduhy se dožil pětaosmdesáti let. Zvláště v pozdějším věku již nemohl sám přespávat v ložnici, ale musel s ním být i jeho osobní lékař. Právě pro něj bylo křeslo určeno,“ vypráví průvodce Štěpán Kurka a následně jednoduchým pohybem stále funkčního mechanizmu křeslo proměňuje v pohodlně vypadající postel.