Rok se s rokem sešel, máme tu zase prosinec a Cimrmani nás potěší svou návštěvou jako každý rok. Loni to byla železniční hra Švestka, letos nás rozesmějí expedicí do kraje Cimrmanova stáří - inscenací Posel z Liptákova.

Městské divadlo Jablonec nad Nisou uvede tuto hru v pátek 9. prosince od 19 hodin a Naivní divadlo v Liberci v sobotu 10. prosince také od 19 hodin. Liberecké divadlo už má bohužel naprosto vyprodané lístky.

I toto představení, jak je v Divadle Járy Cimrmana zvykem, tvůrci rozdělili na seminář a hru. Zde dokonce na dvě jednoaktovky: Posel světla a Vizionář.

Odborná přednáška a dvě jednoaktové hry

V semináři se můžete těšit na osm až devět odborných referátů, podle toho, jak zbude čas.

Referáty se tematicky pojí ke hrám, tentokrát jsou nazvané: Cesta z Prahy do Liptákova, Svědectví liptákovské kroniky, Objev nástěnných nápisů, Dopis záhřebskému monologistovi, První zemědělský pyrotechnik, Univerzální ptakopysk, Cimrman sportovec, Cimrmanův potomek a pokud zbude čas, tak i devátý referát Jizerské hory po stránce geologické.

První jednoaktovka Posel světla se odehrává z pohledu Cimrmana v daleké budoucnosti, kdy lidé nepoužívají nadávek a vulgarismů. Ty se dají najít už jen ve starých slovnících. V době, kterou si představuje, dokonce lidé cestují potrubní poštou.

Ta druhá, Vizionář, je o věštci Hlavsovi, který věští z rozpálené pece. Přichází k němu pražský uhlobaron Ptáček, který má dilema, protože neví, za jakého ženicha má provdat svou dceru.

Intelektuální humor či obyčejná sranda?

Humor v Divadle Járy Cimrmana vyjadřují několika prostředky: černým a absurdním humorem, ironií, karikaturou, groteskou, satirou, situační a jazykovou komikou a hříčkami.

Tento typ humoru není určen pro každého, je nutné znát určité literární, historické či vědecké kontexty.

Humor je tedy intelektuální a neporozumí mu každý. Texty divadla mají několik vrstev. Snaží se balancovat mezi zábavou hospodskou a intelektuální.

Přechody mezi vrstvami jsou nečekané. Lze je však předpovědět, pokud divák zná původní texty, žánrové formy, normy, kompoziční postupy a výrazové prostředky tohoto souboru.

Protagonisté vycházejí z literárních žánrů: pohádky (Dlouhý, Široký a Krátkozraký), opery (Cimrman v říši hudby), operety (Hospoda Na Mýtince), mýtu (Blaník), cestopisy (Afrika, Dobytí severního pólu), libreta (V chaloupky stínu, Úspěch českého inženýra v Indii) divadelní a rozhlasové hry (Tma jako v pytli, Posel z Liptákova, Záskok, Švestka, České nebe, Lijavec a Němý Bobeš).

Cimrmani často pracují i s pokleslými formami umění, například detektivkou (Vražda v salonním cupé), dobrodružným románem (Dobytí severního pólu), loutkovým divadlem (Blaník: Nevěřící Vlasák). Protagonisté divadla se vysmívají zažitým, doposud uznávaným událostem, například historickým a politickým (Blaník). Komicky ztvárnili i školní prostředí (Vyšetřování ztráty třídní knihy). Vtipně nahlížejí i na některá divadelní, prozaická či hudební díla. (Záskok, Cimrman v říši hudby).

Vědecké a naoko zasvěcené referáty

Demytizují, ale zároveň mystifikují, v oblastech národních dějin, literatury, hudby, zdravotnictví, divadla a dalších. Komicky nahlížejí na známé a významné postavy z našich dějin a nově vymezují českou národní povahu.

Svými naoko vědeckými a zasvěcenými přednáškami ironizují vědu a její styl. Pro toto divadlo jsou typické kontrasty: vysoké a nízké styly, odbornost a uměleckost i výběr postav je kontrastní.

Každé představení Divadlo Járy Cimrmana rozdělili tvůrci na dvě části. V první polovině prezentují Cimrmanologové pseudovědecké přednášky, které se skládají z několika odborných referátů, jež pojí podobné téma, a druhá polovina představení prezentuje naivní výsledky Cimrmanových divadelních, uměleckých, vědeckých a dalších aktivit.

Fiktivní postava českého génia

Jára Cimrman je smyšlená postava, což divákům v začátcích nebylo zřejmé. Základním kamenem Divadla Járy Cimrmana byla mystifikace. Cimrman je univerzální český génius, který se prosadil v mnoha oborech. Proslavil se v divadle, literatuře, lékařství, kriminalistice, školství, sportu, cestování, filozofii, historii a dalších oblastech. Za svého života se nedočkal uznání. Až po objevení jeho pozůstalosti byla veřejnost seznámena s tímto „géniem“.

Vstupenky na liberecké představení v Naivní divadle byly hned vyprodané. „Předprodej jsme zahájili v pondělí 21. listopadu v 10 hodin ráno. Byly pryč během pár minut. Prodali jsme 192 vstupenek,” prozradila pokladní Naivního divadla. Ovšem na páteční jablonecké přestavení jsou lístky pořád ještě k sehnání. Sice jen na stání za 250 korun, buď v předprodeji nebo na místě.

Kdo by si nechal ujít jedinečné cimrmanovskou podívanou jen kvůli tomu, že chvilku postojí?

HISTORIE DIVADLA JÁRY CIMRMANA

• První hra Akt měla premiéru 19. června 1967.

• Myšlenku založit Divadlo Járy Cimrmana pojal Jiří Šebánek a s nápadem se svěřil Miloni Čepelkovi, Ladislavu Smoljakovi a Zdeňku Svěrákovi.

• Poprvé se postava Járy Cimrmana neobjevila v divadle, nýbrž v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka.

• Představa o první hře byla z počátku poněkud jiná. Tvůrci totiž nestihli vymyslet scénář pro celovečerní hru, doplnili ji seminářem o životě a díle českého velikána Járy Cimrmana.

• Seminář měl úspěch, a tak byly podobné semináře připojovány i k dalším hrám.

• V letech 1967 až 2011 zinscenovalo divadlo šestnáct her.