VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Seriál Deníku - Frýdlantské pověsti Hermanna Blumricha ...díl první... Vznik města Frýdlantu

FRÝDLANTSKO bylo v dávné minulosti součástí „Z á h v o z d í“, které sahalo hluboko do Lužice. Bylo to území, které náleželo míšeňskému biskupství. Od raného středověku se zde trvale usazovali slovanské kmeny a jejich osady daly později základy trvalého osídlení. Napovídají tomu názvy mnohých vesnic.

4.8.2007
SDÍLEJ:

DOMINANTA MĚSTA. Frýdlantský zámek. Foto: DENÍK/Machová Martina

Nejbližšímu frýdlantskému okolí vévodí čedičový Zámecký vrch. Na tomto vrchu byla nejdříve postavena vysoká strážní věž, která ukazovala cestu a zároveň chránila důležitou kupeckou cestu. Věž dostala jméno I n d i c a . Ve věži měl obydlí strážný a jeho rodina. Úkolem strážného bylo v podvečer rozdělat a udržovat oheň po celou noc. Zřejmě již v 11. století byl kolem věže vystavěn hrad. Založili a postavili jej Ronovci, mocný severočeský šlechtický rod. V jejich štítu byly dvě zkřížené ostrve. To je heraldický znak tvořený dvěma hrubě osekanými, zkříženými stromovými kmeny nebo hrubými větvemi s dobře patrnými pahýly. Ronovci z dějin Frýdlantu brzy mizí. Jejich místo zaujal míšeňský šlechtic Rulko (Rudolf) z Bibersteina. Hrad a okolní zboží mu udělil Přemysl Otakar II. listinou datovanou 7. února 1278, za 800 hřiven stříbra. Ve druhé polovině 13. století na úpatí Zámeckého vrchu vznikla malá osada. Jejímu rychlému růstu dopomohla i poloha na významné kupecké cestě. Osada podle pověsti dlouho neměla žádné jméno.A o jeho vzniku vypráví následující pověst :

Do této odloučené lesnaté krajiny jednoho dne přišel saský princ. Prožil milostný příběh s obyčejnou měšťanskou dívkou. Protože to nebyla žena urozená a jeho láska nezůstala utajena, byl tento vztah příčinou princova vyhnání ze své vysoce postavené rodiny i ze své původní vlasti. Princ se usadil právě v této bezejmenné osadě. Sblížil se s místními obyvateli, přivykl jejich způsobu života. Sdílel s nimi dobré i zlé. Až po dlouhé době mu bylo jeho provinění odpuštěno a on se znovu mohl vrátit domů, do Saska. Ale ještě dříve než malou osadu na úpatí Zámeckého vrchu opustil, pojmenoval ji jménem F r i e d l a n d ( Land = země a Land des Friedens = země míru, pokoje). Z tohoto názvu prý mnohem později vzniklo jméno utěšeně se rozvíjejícího městečka, dnešního Frýdlantu v Čechách.

Městečko opravdu rychle rostlo. Za vlády Bibersteinů bylo obehnáno hradbami. Hradby měly pravidelný, oválný půdorys. Kolem hradeb vedl vodní příkop a ještě před vodním příkopem stála druhá nižší, předsunutá hradba. Nejvýznamnějším objektem Frýdlantu byl odjakživa hrad a později zámek.

S osadou na úpatí Zámeckého vrchu a pozdějším městem netvořil jednotný stavební celek. Byl s městem však spojen v jeden obranný a správní celek. V hradbách byly vystavěny dvě brány. Branami ve směru osy procházela hlavní cesta na tržiště. To bývalo vždy středem celé obce. Dolní brána vedla ve směru od Liberci a Horní brána, na straně východní, po obejití části hradeb se vracela k původnímu směru, t.j. pokračovala do Lužice. V dalších letech bylo založeno nové a větší tržiště. Nové tržiště mělo pravidelnou zástavbu a také bylo celé chráněno hradbami. K tomuto většímu stavebnímu celku byla připojena část staré, původní osady s kostelem. Tím ale došlo k určité deformaci pravidelného hradebního půdorysu. S tím se však setkáváme i u řady jiných českých měst.

Uvedená pověst pochází z pera novoměstského řídícího učitele Emila Neumanna a byla uvedena ve sbírce Aus Neustadts Vergangenheit z roku 1924. Téměř doslovná pověst je uvedena také v Blumrichově sbírce pověstí 100 Volkssagen des Friedländer Bezirkes.

V pověsti se mluví také o h ř i v n ě . Byla to váhová a mincovní jednotka od středověku až do novověku. Vznikla v 9. století ve Skandinávii . Ve století 10. a 11. se rozšířila téměř po celé Evropě. U nás byla hřivna zavedena v roce 1050 . Její původní váha byla asi 210 gramů. Pozdější, pražská hřivna vážila 253,17 gramů. Pokud byl Frýdlant prodán za 800 hřiven, pak to bylo za 202,5 kg stříbra.

4.8.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dukla Liberec. Ilustrační foto.

Dukla zabojovala, otočila klíčový duel s Příbramí a vyhrála 3:2

Lanovka na Ještěd, archivní snímek

Silný nárazový vítr zastavil odpoledne lanovku na Ještěd

Švancara na Jizerské padesátce ujel jen dva kilometry. Selhaly mu lyže

Jizerské hory – Na běžky nemá dobré vzpomínky, v neděli však na svou nechuť zapomněl. Brněnský fotbalista a známý bavič Petr Švancara společně se svým kamarádem, bývalým ligovým fotbalistou a nyní televizním komentátorem Luďkem Zelenkou, odstartovali do jubilejní Jizerské padesátky, ujeli však jen dva kilometry a pak ze slavného závodu odstoupili. „Mám rád rozhovory s běžkaři a řeknu to podobně. S Luďkem nám jednoduše selhaly lyže, promazali jsme," směje se Švancara.

AKTUALIZUJEME

Oteplení a déšť zvedá hladiny řek

Českolipsko - První povodňový stupeň už platí na Panenském potoce v Pertolticích a na Ploučnici ve Stráži pod Ralskem a v Mimoni.

Strážníci jsou stále nedostatkové zboží. Chybí po celém Libereckém kraji

Liberecký kraj - Na některých stanicích městské policie stále trpí nedostatkem zaměstnanců. Mohou za to těžké fyzické testy, ale i novela zákona, která nařizuje, aby měli strážníci maturitu.

Masopustní veselice přilákala na sychrovský zámek stovky lidí

Sychrov - /GALERIE/ Stovky lidí přilákal v sobotu na sychrovský zámek masopust. Letos se tu konal už posedmé. Rej masek doprovázely lidové písně v podání folklórních souborů Krkonošský Horal a Horačky z Podještědí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies