Zdálo by se tedy, že komornímu baletnímu souboru libereckého Divadla F.X.Šaldy zůstane Čajkovského Labutí jezero navždy odepřeno. Opak je pravdou.
Diváci sice nezhlédnou celý klasický kus, nicméně některé obrazy si mohou vychutnat i na jevišti libereckého divadla. Režisér a choreograf František Pokorný použil totiž klasickou předlohu jako inspiraci k nové inscenaci, nazvané Nesnadná cesta k Labutímu jezeru.


Hlavní roli napsal režisér pro známou taneční legendu Vlastimila Harapese, který v inscenaci hraje postavu baletního mistra stejného jména. Mistr zkouší Čajkovského Labutí jezero a přitom se zaplete s novou členkou souboru. Když po jednom jejím hysterickém výstupu havaruje v autě, v nemocnici nejenže najde novou cestu ke klasice, ale i přehodnotí svůj dosavadní život.


Diváci se dokonce od Vlastimila Harapese dočkají několika piruet.


Tvůrci nazvali novou inscenaci taneční groteskou. Především první půle, kdy z reproduktorů říkají hlasy to, co si postavy jenom myslí, obsahuje skutečně několik vtipných scén. Nikdo přitom klasickou předlohu neshazuje.


Druhá polovina pak humornou polohu pomalu opouští a diváci si užijí několik obrazů z opravdového Labutího jezera, navíc v krásných romantických kostýmech (labutím nechybí blyštivé čelenky).


Nastupují složitější taneční variace i složitější emoce – láska a žárlivost. Divák dostane také svou porci krásna.


Režisér František Pokorný okořenil inscenaci spoustou činoherních prvků, ironií i sebeironií, a tak dodal tanečnímu večeru další rozměr.


Scénu a kostýmy navrhl známý výtvarník Josef Jelínek.


Scéna je jednoduchá a ani být jiná nemůže, když v ní musí být dost místa pro pohyb. První půle naznačuje baletní sál, druhá bílé stěny nemocničního pokoje. Oč je scéna jednodušší, o to víc na jejím pozadí vyniknou do detailů propracované romantické kostýmy.


Divadlu se nová inscenace, ve které z domácích tanečníků vyniká například Karolína Miková, povedla. Diváky příjemně pobaví, a také povznese do „vyšší“ třídy umění.