Jak se po prohře ve finále cítíte?
Mám v sobě mnoho emocí. Zřejmě to byl na delší dobu můj poslední zápas za Liberec. Je to pro mě zklamání, chtěl jsem ten poslední zápas vyhrát, bohužel se to nepovedlo a skončili jsme druzí.

Kdy jste začal tušit, že to nevyjde?
Když jsme dostali branku v power-play na 2:5. Řekli jsme si, s jakou taktikou do utkání půjdeme. Dostali jsme ve druhé třetině branku, snížili jsme a vzápětí dvakrát znovu inkasujeme. Zase se dotáhneme, a hned je to znovu o dvě branky. Nechci říkat, že to rozhodlo, ale určitě nás to poslalo k zemi, když jsme se trochu nadechovali. Bohužel jsme prohráli a Kometa zaslouženě získala titul.

Jak bylo těžké následně sledovat oslavy Komety?
Neberu to úplně jako tragédii, protože jsme druhý rok po sobě dokráčeli do finále. Kdyby nám to někdo řekl před sezónou, kdy se tým hodně obměnil, tak bychom to brali všemi deseti. Když už ve finále jste, samozřejmě chcete vyhrát, ale takový je sport a hokej. I druhé místo je krásné.

Rozhodovaly maličkosti: odrazy, obraty. Jak zpětně sérii vnímáte?
Myslím si, že nás hodně srazil první zápas. V tom jsme vedli 2:0, ale během pěti minut jsme najednou prohrávali 2:3. To nás uzemnilo, ale následně jsme doma hráli druhý duel, který byl vyrovnaný a prohráli jsme v prodloužení. V Brně se těžce hraje, je tu skvělá atmosféra. Klobouk dolu před fanoušky, když pominu nadávky, tak mají nejlepší atmosféru v extralize.

Prohra 0:4 na zápasy je vzhledem k sezóně možná až příliš hořká, že?
Je to nepříjemné, ale kdybychom prohráli v sedmém utkání, tak by to bylo ještě horší.

Když sečtete všechny úspěchy i neúspěchy. Jak cestu Liberce za poslední roky vnímáte?
Je to krásné, protože dva roky po sobě vyhrát Prezidentský pohár, jednou titul, poté druhé místo, to je ohromný úspěch. Velký dík si zaslouží celý tým, management, pan Petr Syrovátko, trenér Filip Pešán, který nám věřil a celý rok vytvářel velkou pohodu.

KRYŠTOF ROSSMANN