Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Petr Junek v Nemocnici následné péče v Mostě, kde drží umělé „nohy“, které mu umožňují se alespoň na chvíli postavit a ujít neohrabaně pár kroků. Protéza vlevo patří sousedovi z nemocničního pokoje.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Petr Junek v Nemocnici následné péče v Mostě, kde byl letos na rehabilitaci od ledna do konce dubna a kterou si pochvaluje.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Petr Junek v Nemocnici následné péče v Mostě, kde byl letos na rehabilitaci od ledna do konce dubna a kterou si pochvaluje.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Petr Junek v Nemocnici následné péče v Mostě, kde byl letos na rehabilitaci od ledna do konce dubna a kterou si pochvaluje.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Petr Junek v Nemocnici následné péče v Mostě, kde byl letos na rehabilitaci od ledna do konce dubna a kterou si pochvaluje.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Petr Junek v Nemocnici následné péče v Mostě, kde byl letos na rehabilitaci od ledna do konce dubna a kterou si pochvaluje.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Tohle je maximum možného. Petr si dal sáček s močí do klína a pak se pomalu přesunul na lavičku. Sám víc nedokáže, nohy necítí.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Tohle je maximum možného. Petr si dal sáček s močí do klína a pak se pomalu přesunul na lavičku. Sám víc nedokáže, nohy necítí.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Tohle je maximum možného. Petr si dal sáček s močí do klína a pak se pomalu přesunul na lavičku. Sám víc nedokáže, nohy necítí.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka
Tohle je maximum možného. Petr si dal sáček s močí do klína a pak se pomalu přesunul na lavičku. Sám víc nedokáže, nohy necítí.
Zdroj: DENÍK/Martin Vokurka