Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po putování po řadě klubů se vrátil do míst, kde kdysi 39letý obránce Zbyněk Rampáček s fotbalem začínal.

Jeho působišti byly postupně Vratislavice (žáci), Ruprechtice (dorost), VTJ Hodonín (vojna), Ruprechtice (muži), Slovan Liberec, Teplice, Čáslav, Nový Bor a teď na „stará kolena“ znovu Vratislavice.

„Kde se mi líbilo nejvíce? To je těžká otázka. Moje fotbalová kariéra probíhala v takových periodách,“ vzpomíná zkušený hráč.

„Mně už se líbilo hrát v žácích Vratislavic, kde jsem nastupoval v útoku a dával jsem spoustu gólů… Pak jsem byl spokojený, když jsem mohl nastupovat za chlapy v Ruprechticích pod trenérem Zemanem v krajském přeboru.“

Potom přišel skok hodně nahoru, do tehdy druholigového Slovanu Liberec.

„To byl samozřejmě další stupínek. A navíc byl v roce 1993 korunovaný postupem do první ligy! Tehdy panovala obrovská euforie.“

Rampáček patřil k neznámým hráčům, kterým dal trenér Petržela příležitost v nejvyšší soutěži. Přibrzdění ale potom přišlo po zranění, které utrpěl po zákroku ostravského brankáře Bernadyho.

V dalším průběhu kariéry následoval přestup do Teplic, na které Zbyněk Rampáček vzpomíná také rád.

„V Teplicích jsem prožil sedm let, většinou krásných, hrál jsem skoro pořád v základu. Jednou jsme skončili druzí v lize, postoupili jsme do předkola Ligy mistrů, ale mně to uteklo kvůli zranění z léta. Takže jsem prošvihl jak zápasy s Borussií Dortmund, tak potom tažení Teplic Pohárem UEFA.“ K postupu do Evropy sice Zbyněk Rampáček Teplicím pomohl, evropské zápasy ho však minuly.

Po skončení smlouvy v Teplicích přestoupil do Čáslavi, s níž zažil také postup (Čáslav dnes hraje 2. ligu), a posléze do divizního Nového Boru.

„Tam jsem po dohodě podepisoval smlouvu vždy na půl roku. Rodné Vratislavice mě lákaly už v době, kdy hrály I.B třídu, navíc otec tam tehdy dělal předsedu oddílu. Tehdy to pro mě nebylo aktuální, ale teď, když se dostaly do krajského přeboru a mají určité ambice, jsem se rozhodl pro přestup.“

Zpestřením kariéry Zbyňka Rampáčka byla i účast na letošním mistrovství světa policejních družstev v Praze, kde Česká republika obsadila první místo. (Pracuje na libereckém okresním oddělení PČR jako řidič).

O úrovni krajského přeboru se zatím vyjadřuje poněkud skepticky. „Je diametrálně odlišná od divize…“

A navíc se teď jeho tým musí potýkat s problémy s domácím hřištěm, které minulý týden zničilo stádo krav.

„V mančaftu se to bere trošku s humorem, ale je nám jasné, že pro vedení klubu to žádná legrace není…“

Vratislavice jsou v tabulce přeboru momentálně deváté a podzimní část dohrají na umělé trávě v Doubí.